NÁVŠTĚVNÍ KNIHA:PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK, RUSKÝ TOY

P2P půjčky nejsou ve všech ohledech vynikající. Skýtají i jistá rizika. U žadatele o půjčku jsou fakticky minimální. Vše funguje stejně jako u bankovních úvěrů. Zprostředkovatel půjčky si ověřuje bonitu dlužníka. Poplatek za zprostředkování se řeší až poté, co jsou peníze připsány na úvěr žadatele. Investování do tohoto typu půjček s sebou jistá rizika samozřejmě nese. Jedná se především o možnost nesplacení dlužné částky věřiteli. Toto riziko je možné částečně eliminovat vhodným výběrem dostatečně bonitního dlužníka. Řešením je i diverzifikace. Věřitel nevsadí pouze na jednu kartu a půjčí část svého budgetu jednomu a část druhému dlužníkovi. Případně může volit více půjček. Počítat je zapotřebí s omezenou likviditou investice v oblasti P2P půjček[19]. Samotné P2P platformy nepředstavují banky, stavební spořitelny ani záložny družstevního charakteru. Podle zákona č. 21/1992 Sb. tak nemusejí pojišťovat své pohledávky.

Výše úroku nezávisí pouze na nabídce konkrétních investorů, ale i na samotné platformě. Například u společnosti Bankerat se roční úrok průměrné pohybuje mezi 35 a 45 %, kdežto Banking Online půjčují s úrokem mezi 3% a 15% a Zonky s úrokem mezi 3,99 a 19,99 %.[18] Banky oproti nim půjčují s úrokem 6 až 13 %.[17] Rozdíl v úroku mezi P2P platformami je dán zejména v tom, že Bankerat se soustředí zejména na klienty, kterým již banky půjčit nechtějí, zatímco Banking Online se Zonky i na běžné klienty bank.

Samotné hledání investorů probíhá nejčastěji formou internetové aukce na vybrané platformě, kde žadatel o úvěr zadá poptávku a investor na to zareaguje nabídkou. Obě strany se však musí pohybovat v mezích nastavených platformou. Žadatel je často omezen maximální požadovanou částku a investor úrokem. Úrok se určuje třemi způsoby:

Úrok stanoví platforma na základě ratingu, který žadateli o půjčku přiřadí
Žadatel zadá maximální úrok, který chce a může akceptovat, investor může nabídnout úrok stejný nebo nižší
Platforma nebo žadatel stanoví pouze doporučený úrok, konečná nabídka je na investorovi.[16]
Poptávku žadatel doplní o účel a důvod půjčky, také uvede všechny potřebné údaje o své osobě, zaměstnání, příjmech a platforma porovná data s dalšími dostupnými, například z registrů dlužníků. S ohledem na zjištěné údaje může klientovi platforma přidělit rating s úrokem, popřípadě ho jen schválit. Přidělený úrok snížený o poplatek platformě je i výnos pro investory.

Platforma od platformy se liší i v podmínkách pro schválení úvěru či podmínkách na investory. Zpravidla stačí jeden investor a je nutné získat celou požadovanou částku, ale jsou i platformy, kde musí být investorů více nebo nemusí být vybrána částka celá.[17]

Úspěšnost poptávky je ovlivněna její důvěryhodností. Čím víc ověřených informací, potvrzeních a relevantních dokladů poptávka obsahuje, tím pravděpodobněji najde své investory a dosáhne lepšího úroku. Investor sám může vyžadovat další informace a záruky, často v podobě nemovité zástavy, ručitele úvěru atd. I s dostatečnou dokumentací však nemusí být vyhráno. Zonky například od začátku ostrého provozu v červnu 2015 muselo odmítnout 80 % poptávek pro zadluženost žadatelů.

FinBee.cz

Platforma pro půjčování a investování vznikla v Litvě v roce 2015. Lidé, kteří si jejím prostřednictvím chtějí půjčit peníze, podají žádost, v níž uvedou požadovanou částku půjčky a dobu půjčky. FinBee ověřuje rating každého žadatele a rozhodne, zda ji schválí. Investoři - zapůjčitelé - pak posoudí žádosti a rozhodují, do které z nich mají investovat. Když je půjčka profinancována, žadatel - vydlužitel - potvrzuje smluvní podmínky. Po žádosti, která je plně financována, vydlužitelé splácejí půjčku měsíčně. Zapůjčitelé si mohou peníze vybírat nebo reinvestovat do nových půjček. Všechny finanční transakce jsou prováděny prostřednictvím Sběrného účtu FinBee ve Fio bance.


Prestito.cz

Aukční portál Prestito.cz vyvinula společnost HM Capital Partners s.r.o. Portál nepodnikatelských půjček umožňuje zájemcům o úvěr zdarma vytvořit aukce, které navštěvují uživatelé se zájmem investovat. Do jedné aukce může své nabídky podat více potenciálních investorů a záleží na zájemci o půjčku, kterou nabídku přijme. Z jedné aukce také nemusí vzejít pouze jeden úvěr, ale i úvěrů několik. Zejména se to týká aukcí na vyšší požadované částky. Aukce taktéž nemusí trvat celý předepsaný čas. Pokud je její vystavovatel spokojen hned s první nabídkou, může tuto nabídku přijmout, úvěr uzavřít a aukci ukončit. Portál také nabízí provize za přivedení nových zájemců.


Skyloan.cz

P2P zápůjčka skyloan je bezúčelová půjčka od soukromé, fyzické osoby. Společnost tak propojuje osoby, které mají zájem o půjčku s osobami, které chtějí zhodnotit své volné finanční prostředky. Lidé si mohou půjčovat od 5 do 250 tisíc korun. Splácení si mohou zvolit od 3 do 60 měsíců. Žádosti se posuzují z pohledu schopnosti řádně a včas splatit poskytnutou zápůjčku. Pokud je uvedené hodnocení kladné, je zápůjčka nabídnuta investorům v rámci interní aukce. Investoři poté nabídnou varianty P2P zápůjčky. Jednotlivé nabídky se mohou lišit ve výši jistiny, úroku nebo době splácení. Zápůjčka se splácí v

Banking-Online.cz

Jde o aukční portál zprostředkovávající P2P půjčky, který rovozuje společnost Informatik Consulting (Prague) s.r.o. Firma sídlí v Praze, ale působí také ve Švýcarsku a Hongkongu. Byla založena v roce 1996. Portál zprostředkovává přímé půjčování peněz mezi žadateli o půjčku a investory. Aukce žadatele o půjčku umožňuje získání peněz od vícero investorů, které si žadatel může v rámci aukce vybrat. Úroková sazba půjček je určována nabídkou a poptávkou a je systémem omezena tak, aby byla nižší, než průměrná úroková sazba, kterou poskytují banky. Banking Online nabízí také založení aukce investorům. Investorská aukce umožňuje výběr z vícero žadatelů o půjčku, čímž lze dosáhnout diverzifikace portfolia a minimalizovat tak riziko návratnosti investice a umožňuje lepší zúročení kapitálu ve srovnání s klasickými bankovními produkty.


Ferratump2p.cz

Službu provozuje společnost Ferratum Czech s.r.o., která je součástí skupiny Ferratum Group. FerratumP2P nabízí investice do již schválených a vyplacených spotřebitelských i podnikatelských půjček. Investovat je možné od 500 korun.

Peer to peer lending platformy v České republice
Podmínkou fungování P2P platforem v České republice je licence platformy u České národní banky ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. P2P platforma musí být licencovaná jako platební instituce nebo jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu.[8] V České republice působí různé P2P platformy:

Zonky.cz

Projekt Zonky vznikl v České republice v červnu 2015 a stojí za ním skupina PPF. Hlavním investorem je nizozemský inovační fond Home Credit Lab. N.V, dceřiná firma HOme Creditu, který je také součástí skupiny PPF. Služba Zonky je registrována u České národní banky jako poskytovatel finančních služeb malého rozsahu.

Zatímco za první rok fungování si lidé přes Zonky navzájem vypůjčili 600 miliónů korun[9], v roce 2019 už celková vypůjčená suma peněz přesáhla 6 miliardovou hranici.[10]

Zonky funguje jako online zprostředkovatel, který podle rizikovosti ohodnotí zájemce o půjčku ratingem s daným úrokem a vystaví jeho poptávku na internetovém Tržišti[11]. Tam si ji může nalézt investor[12]. Zonky také hlídá veškeré právní a administrativní záležitosti, rozděluje jednotlivé splátky investorům a řeší případné vymáhání nesplácených pohledávek.

Zonky investice nijak nezajišťuje. Pokud klient přestane splácet, ztráta jde na vrub investora. Proto je nejdůležitější, aby investoři investovali uvážlivě a co nejvíce diverzifikovali své portfolio.[13]

Úroky mají poměrně širokou škálu a to v rozmezí od 2,99 % p.a. až do 19,99 % p.a[14]. Půjčit si je možné částku mezi 20 tisíci až 750 tisíci Kč.[15]


Bankerat.cz

Bankerat.cz je internetová aukční platforma pro poskytování a správu P2P půjček. Na trhu působí od roku 2010. Na portálu se potkávají žadatelé o půjčku s investory. Jakmile žadatel o půjčku přijme nabídku od vybraného věřitele, dojde ke kompletaci smluvní dokumentace, která je následně předána investorovi k posouzení, prověření a rozhodnutí zdali půjčku za daných podmínek žadateli posky

Sdílená ekonomika
Sdílená ekonomika, ke které patří i P2P platformy, je fenomén začátku 21. století. Je to produkt internetové doby, u jehož počátků stála technologický pokrok, v případě P2P půjček také ekonomická krize, která doslova na čas paralyzovala všechny banky. P2P půjčky, ostatně jako celá sdílená ekonomika, stojí na myšlence přímého spojení klient a vlastníka statku. Základním principem je tedy upozadění prostředníka, např. banky, hotelu či třeba taxislužby, a přímé poskytování statků vrstevníky vrstevníkům, což právě v překladu znamená peer-to-peer.

K nejznámějším zástupcům patří společnosti UBER, Airbnb, nebo v ČR Zonky. Tyto společnosti jsou pouze online platformy, nezávislý mechanismus, který zajišťuje zprostředkování nabídky a poptávky, efektivně propojuje a stará se i o automatizovanou distribuci peněz oběma směry, to vše za transparentních podmínek a za poplatek daleko nižší než v případě kamenných společností, tj. např. bank.

Anglie
První společností, která nabízela P2P půjčky je anglická firma Zopa. Tato firma byla založená v roce 2005 v Anglii a za dobu své působnosti už vyplatila více než 2,79 miliard liber.[1] Dalším výrazným hráčem v této oblasti se stala společnost Funding Circle. Její vznik se datuje k roku 2010 a až do června 2017 půjčila již více než 2,9 miliard liber.[2] Obě společnosti jsou členy Peer 2 Peer Finance Association (P2PFA), jejíž vznik jasně přispěl k rozšíření P2P platforem po celé Evropě.

USA
V USA se začal trh s P2P půjčkami rozvíjet až o rok později, v únoru 2006. Tehdy byla založena společnost Prosper marketplace, kterou ještě v tom samém roce následovala společnost Lending Club. Obě společnosti sídlí v neoficiální P2P baště USA, v San Franciscu, a obě uzavřely partnerství se společností FOLIO Investing, aby vytvořily sekundární trh a zajistily lepší likviditu pohledávek. Lending Club je v současnosti s půjčkami přesahující hodnotu 31 miliard dolarů největší P2P platformou na světě.[3] Lending Club dokonce podstoupil v prosinci roku 2014 IPO8 a nyní se obchoduje na newyorské burze.[4]

Česká republika
Nejstarší podobnou platformou v České republice je společnost Bankerat, která funguje již od roku 2010. Boom tohoto způsobu půjčování začal ale až v roce 2015 spolu s P2P platformou Zonky, která na konci července 2017 půjčila v celkové hodnotě více než 1 miliardu korun.[5] Na jaře 2016 byla opětovně spuštěna služba Pujcmefirme.cz, která funguje na bázi P2B (peer to business). Tento princip úvěrování propojuje investory s podnikatelskými subjekty. Dalšími P2P platformami jsou v ČR např. FinBee, Banking Online nebo Žlutý meloun.

Peer-to-peer lending (známý též jako person-to-person lending, social lending či sociální půjčky, někdy také přímé úvěrování, zkratkou P2P lending, P2P půjčky a p2p půjčky) je půjčování lidem přímo od lidí za pomocí zprostředkovatele a online platformy. Uživatelé této online platformy přímo mezi sebou (peer to peer) uzavírají obchody.

Platformy v podobě online aukčních systémů, které slouží k prodeji zboží nebo služeb, jsou dnes již celkem běžným a všeobecně využívaným nástrojem. Patří k fenoménu sdílené ekonomiky, jejíž hlavními představiteli jsou např. společnosti UBER a Airbnb. Systém peer-to-peer půjček se od těchto prostředí prakticky neliší, jediný rozdíl spočívá v tom, že se zde neobchoduje se zbožím, ale s finančními prostředky, přesněji řečeno, setkávají se zde investoři s žadateli o drobné půjčky a uzavírají mezi sebou platné smlouvy o půjčkách. Jde o nový a pozvolna se rozmáhající trend sdílení nevyužitých prostředků na přímo mezi dvěma uživateli. Půjčky probíhají bez účasti bank, tedy i bez jejich vysokých poplatků, přes internetový portál, na kterém se na podmínkách domlouvají přímo klienti mezi sebou.

Mezi nebankovní půjčky patří půjčky krátkodobé (do cca 10 000 Kč, splácejí se jednorázově), půjčky střední velikosti (v řádech desetitisíců, většinou je vyžadovaný pravidelný příjem) a nebankovní americké hypotéky (v řádech statisíců až milionů, zápůjčky jsou vždy zajištěné nemovitostí).

Někteří z poskytovatelů půjček vyžadují zaplacení poplatků předem před vyřízením půjčky, jiní nabízejí „půjčku bez poplatků předem“.

V některých případech je pro získání půjčky vyžadována nějaká forma ručení.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru nepřináší jen zvýhodnění pro spotřebitele. Ruku v ruce s její platností nastávají spotřebitelům i některé obtíže. Od 1. prosince 2016 je mnohem těžší získat úvěr, dokonce i ten drobný do 5 000 Kč. Na takové úvěry se dosud tento zákon nevztahoval a u nebankovních organizací často fungovaly jako tzv. mikropůjčky pro lidi, kteří potřebovali akutně řešit svou finanční situaci, ale z hlediska času, záznamu v registru dlužníků nebo kvůli jiným problémům nedosáhli na klasický úrok.

Podobná situace postihla i větší nebankovní úvěry, které též přinášely možnost půjčky pro ty, kteří obvykle neměli na bankovní nízkoúrokovou půjčku nárok, tj. nezaměstnaní, studenti, důchodci nebo třeba ženy na mateřské.

To ale neznamená, že by byla možnost půjčky pro všechny lidi se špatnou bonitou zcela uzavřena. V novele není kritérium bonity zákazníka jasně definováno. Je na každé finanční instituci jakým způsobem a jak důkladně k prověření přistoupí. Může se tedy stát, že v mnohých případech se bude nadále půjčovat i nedostatečně bonitním klientů.[8]

Přesto panuje oprávněná obava, že tito nebonitní klienti budou odkázáni na pouze lichvu, tj. půjčky s přehnaně vysokým úrokem, které už nebudou jakkoliv regulované státem. Ty budou poskytovat „finanční instituce“, které nepožádaly o licenci nebo ji nezískaly, a přesunuly se do šedé nebo černé ekonomiky. Náznak nekalého chování se již objevuje v praxi. „Lichváři“ tlačí dlužníky k tomu, aby si vyřídili živnostenský list a půjčku pak sjednávali na svou podnikatelskou činnost. Na půjčky pro podnikatele se totiž zákon o úvěru pro spotřebitele nevztahuje.[9]

Od 1. prosince 2016 začala platit novela zákona o spotřebitelském úvěru, která zpřísňuje poskytovatelům bankovních a nebankovních půjček situaci na trhu. Vláda si od tohoto kroku slibuje vymýcení lichvářských praktik některých společností v této oblasti. Všechny podnikatelské subjekty, které chtějí od 1. prosince 2016 poskytovat lidem nebankovní půjčky, musí získat licenci od ČNB - ta nově na tyto subjekty dohlíží. Už nestačí pouhý živnostenský list, jak tomu bylo doposud. Každý subjekt, který získá tuto licenci, je povinen řídit se příslušnými nařízeními. Povinnosti poskytovatelů nebankovních půjček jsou následující:

Poskytovatel musí důkladně prověřit finanční situaci žadatele o půjčku před jejím schválením. To platí i pro drobné půjčky do 5 000 Kč, na které se doposud zákon nevztahoval. Pokud vyjde najevo, že by žadatel měl problémy se splácením půjčky, nesmí poskytovatel žádost schválit. V případě, že si poskytovatel vůbec neověří finanční situaci žadatele, mohl by se klient dovolat neplatnosti takové smlouvy, a to až 3 roky od jejího uzavření.[2] Dlužníkovi je při úspěšném dovolání umožněno vrátit pouze poskytnutou jistinu – bez úroků, pokut i dalších poplatků – v době přiměřené jeho možnostem.[3]
Poskytovatel musí nově podat zákazníkovi všechny informace o celkových nákladech na úvěr v pevně dané struktuře. To zjednoduší porovnání nabídek bankovních a nebankovních institucí mezi sebou. Klient totiž přímo uvidí, kolik peněz za úvěr finanční instituci ve skutečnosti zaplatí. Poskytovatel dále nemůže do dokumentu doplňovat jakékoliv další informace, které by případné srovnání ztěžovaly.
Poskytovatel musí dát zákazníkovi 14 dní na rozmyšlenou od zaslání nabídky. Během té doby nemůže nabídku měnit ani odvolat.
Mění se možnost spojená s předčasným splacením. Každý rok může klient splatit zdarma až 25 % jistiny. Pokud se navíc klient dostane do těžké životní situace, např. kvůli úmrtí v rodině nebo trvalé invaliditě, bude mu umožněno předčasné splac

Nebankovní půjčka je zápůjčka poskytovaná jiným subjektem než bankou. Typické pro tyto zápůjčky jsou benevolentnější podmínky pro jejich získání. Zřídka je potřeba doložit příjmy a čistý výpis z rejstříku dlužníků. Tato výhoda je však vyvážena poměrně vyššími úroky a vysokou roční procentní sazbou nákladů (RPSN). Jsou ale výjimky. Konkurence mezi poskytovateli došla tak daleko, že některé nebankovní společnosti konkurují bankovním a v některých případech jsou i výhodnější.[1]

Zápůjčka je typ závazku, který vznikne na základě uzavření smlouvy o zapůjčení zastupitelné věci. Díky ní zapůjčitel přenechá vydlužiteli určité množství věcí určených druhově, zejména peníze, a vydlužitel se je zaváže po uplynutí dohodnuté doby vrátit, případně zaplatit navíc i stanovené úroky (při nepeněžité zápůjčce stále věci stejného druhu, ale v přiměřeně větším množství nebo lepší jakosti). Právně je zápůjčka jako typová smlouva upravena v § 2390-2394 občanského zákoníku.

Zapůjčiteli tak vznikne pohledávka za vydlužitelem a tomu zase dluh vůči zapůjčiteli. V případě zapůjčení peněz se půjčená suma nazývá jistina a dohodnuté úroky jsou pak její příslušenství.

Výpůjčka je typ závazku, který vznikne uzavřením smlouvy o výpůjčce nezuživatelné věci. V ní se obě strany dohodnou na tom, že vypůjčitel může po dohodnutou dobu bezplatně používat určitou konkrétní věc, která patří půjčiteli. Podstatným rysem výpůjčky je její bezplatnost, pokud by za vypůjčení věci bylo nutno platit, šlo by o její nájem nebo pacht. Právně je výpůjčka jako typová smlouva upravena v § 2193-2200 občanského zákoníku.

Půjčitel musí předat danou věc v takovém stavu, aby mohla být vypůjčitelem řádně užívána, a poskytne vypůjčiteli poučení o tom, jak věc užívat, ledaže jde o obecně známá pravidla. Vypůjčitel ji pak musí užívat v souladu se smlouvou, resp. způsobem přiměřeným věci, pokud způsob užívání nebyl ujednán. Nesmí ji přenechat jinému, ledaže se na tom s půjčitelem dohodl. Nese také obvyklé náklady spojené s užíváním věci.

Vrátit ji musí po uplynutí doby, na kterou byla výpůjčka sjednána, resp. tehdy, když danou věc už nepotřebuje. Půjčitel ale může požadovat vrácení věci ještě dříve, pokud ji vypůjčitel užívá v rozporu s uzavřenou smlouvou.